Bolesti zad jsou jedny z nejčastějších důvodů, proč lidé navštěvují ordinace lékařů nebo fyzioterapeutů. Záda bolí čím dál tím více lidí, a navíc se tyto obtíže objevují u čím dál tím více mladších jedinců. Odborně se tyto obtíže označují jako vertebrogenní algický syndrom, ve zkratce VAS. Často se s tímto pojmem můžete setkat v lékařských zprávách. Název zní strašně složitě, ale pokud se pokusíme tyto slova přeložit, vyjde nám z toho bolestivý syndrom týkající se páteře, tedy zjednodušeně bolesti zad. Bohužel ve většině případů už není tak jednoduché jednoznačně určit, co je příčinou bolesti zad u daného jedince. U spousty lidí totiž hraje roli více faktorů. A jaké faktory to mohou být?
Ovlivnitelné faktory
Nevhodné držení těla
Držení těla, neboli postura, má obrovský vliv na celý pohybový aparát. Od držení těla se odvíjí zátěž kloubů, jejich výchozí postavení pro pohyb, aktivace svalů, atd. Pokud držení těla není optimální, je celé tělo zatíženo nerovnoměrně a přetěžuje se. Lze si to představit jako základy nějaké budovy. Pokud základy budovy postavíme křivě, bude celá budova nestabilní a je velké riziko, že se brzy zřítí. Obdobné je to i v lidském těle. Dlouhodobé jednostranné přetěžování se po čase projeví bolestí.
Svalové dysbalance
Svalové dysbalance, neboli nerovnováha mezi svaly působícími proti sobě, vychází z nevhodného držení těla a také z našich pohybových návyků. Jako pohybové návyky se označují nejčastější pohybové úkony, které provádíme během dne – vstávání z postele, sezení u stolu, chůze, zvedání těžkých věcí, atd – a způsob, jakým tyto úkony provádíme. Pokud je provádíme nevhodným způsobem, některé svaly enormně přetěžujeme, jiné se naopak nemohou aktivovat, a tím pádem ochabují. Postupně se tato nerovnováha prohlubuje.
Pohybové aktivity
Dalším důvodem, proč naše tělo signalizuje bolest, je přetěžování v rámci pohybových aktivit. Každá pohybová aktivita tělo zatěžuje nějakým určitým způsobem – např. běh je pro tělo náročný z hlediska otřesů, které musí absorbovat, tenis zase zatěžuje tělo asymetricky. Pokud bychom našemu tělu nedopřáli dostatek regenerace a kompenzace, po čase se v důsledku přetížení objeví bolest.
Ergonomie pracovního prostředí
Neméně důležitým faktorem v našem životě, je uspořádání pracovního prostředí. Vždyť v práci trávíme většinu svého času, a to 8 hodin denně (někdy i více). Například nevhodně umístěný monitor (nízko a příliš daleko), může udělat velkou neplechu. Nutí nás totiž držet hlavu v nepřirozené pozici s přetěžováním šíjových extenzorů (svaly v oblasti zadní části krční páteře), které jsou pak často příčinou bolestí hlavy.
Stres
Ať chceme, nebo ne, všichni jsme ve stresu. Dnešní doba je enormně hektická. Vyžaduje po lidech obrovské výkony ve škole i v práci. Na přátele, rodinu a koníčky pak zbývá jen minimum času. Stres negativně působí na svaly šíje, žvýkací svaly, svaly pánevního dna – tyto svaly se vlivem stresu dostávají do zvýšeného napětí, a tím ovlivňují své okolí. Stres také působí na náš dechový stereotyp. Vlivem stresu dýcháme povrchověji do horní části hrudníku. Horní typ dýchání ale přetěžuje již přetížené svaly krku a šíje. Čím povrchověji dýcháme, tím méně se okysličujeme, a tak se dostáváme do ještě většího stresu. Bludný kruh se uzavírá. Nehledě na to, že při povrchovém dýchání nemáme aktivní bránici, což je sval nezbytný pro stabilizaci páteře.
Výše uvedené faktory jsou ty, které můžeme ovlivnit. Správný fyzioterapeut, případně osobní trenér, Vám může pomoci tyto faktory kompenzovat. Vedle toho bohužel existují i faktory, které ovlivnit nemůžeme.
Neovlivnitelné faktory
Genetické predispozice
Genetické predispozice jsou jedním z faktorů, které lze jen těžko ovlivnit. Genetika může mít vliv na tvar páteře, postavení klíčových kloubů (ramenní a kyčelní kloub), svalový tonus. Genetika může také ovlivnit, zda se u Vás objeví artróza (přirozený úbytek a poškození kloubní chrupavky) v dřívějším věku.
Věk
Stárnutí organismu bohužel nedokážeme zpomalit, i když se o to lékaři snaží již několik desítek, ne-li stovky let. Vyšší věk s sebou přináší nižší elasticitu tkání, ubývání svalové a kostní hmoty, opotřebování tkání, nižší schopnost přizpůsobit se změnám vnějšího prostředí, objevují se degenerativní onemocnění (např. artrózy) a spoustu dalších. Stárnutí organismu sice nedokážeme zpomalit, ale pokud se o svoje tělo v mládí budeme starat (dopřejeme tělu kvalitní výživu, pohyb bez enormního zatížení, spánek, regeneraci) dopad stárnutí nebude takový, jako kdybychom celý život své tělo jen huntovali.
Faktorů, které se mohou podílet na bolestech zad, je samozřejmě více (motorický vývoj, vývojové vady páteře, atd.), ale výše uvedené jsou ty nejčastější.
V některém z dalších článku se můžete těšit na cviky, které lze použít při akutní bolesti zad.
Bc. Michaela Vítková